Táňa Kubátová - autorské stránky

Nejsme plátci DPH            Nejste přihlášeni

Táňa Kubátová
Štěpánka

Původní cena: 289,- Kč
Cena: 249,- Kč

Současný příběh lásky na pozadí rodinné historie.

 

Jedenatřicetiletá Štěpánka se spolu s rodiči a bratrem podílí na chodu rodinné firmy, ale její hlavní profesí je genealogie.

Do domu otce a syna Michorowských ji přivede zajímavá zakázka. Potomkům kdysi slavného polského rodu má pomoci zdokumentovat jejich historii. Zjištění, jakým způsobem se před více než sto lety poprvé propletly osudy členů její vlastní rodiny s Michorowskými, je pro ni velkým překvapením. Rozmotat záhady minulosti jí pomůže prababiččin deník, o jehož existenci sice od babičky věděla, ale za babiččina života do něj nikdy nesměla nahlédnout.

Kdo jí ale pomůže poradit si se žhavou přítomností v podobě vytrvalého zájmu Valdemara Michorowského?

 

K dostání pouze v tomto e-shopu

 

Stránky autorky

Ačkoliv od babiččiny smrti uplynuly už téměř čtyři týdny, Štěpánka do jejího prázdného bytu vstupovala vůbec poprvé. I nyní ji odrazoval podivný ostych, jenž neměl co do činění ani s fakty, ani se zdravým rozumem. Ten prostorný byt s vysokými stropy, naleštěnými, leč místy vrzajícími parketami, jež byly částečně překryty vlněnými koberci, a zařízený jednak starým nábytkem a jednak jeho zdařilými replikami, jako by byl neustále plný babiččiny osobnosti.

„Babičko, dovolíš mi vzít si ten prababiččin deník, který jsi mi odkázala?“ zeptala se tedy Štěpánka alespoň v duchu, i když měla sto chutí vyslovit svůj dotaz nahlas a odehnat tak mrtvé ticho linoucí se celým bytem, přerušované jen pravidelnými tikotem starodávných hodin.

Než otevřela zásuvku, v níž byl deník uložen, ještě nepatrně zaváhala. Jako by teprve tímhle pohybem, jímž poprvé v životě naruší babiččino soukromí, měla s definitivní platností potvrdit fakt, že se sem babička už nikdy nevrátí.

Celé roky Štěpánka věděla, kde babička deník schovává. Babička jej brávala do ruky pokaždé, když jí chtěla povyprávět něco z prababiččiných vzpomínek, a Štěpánka celé ty roky nesmírně toužila dotknout se toho tlustého černého sešitu a nahlédnout do něj. Ale nikdy, ani jako malá holčička či odbojná dospívající dívka, by se ničeho podobného neodvážila. Respekt k soukromí druhých jí byl vštěpován od nejútlejšího dětství.

A tak i nyní byla síla, jež se na poslední chvíli snažila zadržet její ruku, téměř nepřekonatelná.

Zásuvka vydala skřípavý zvuk, který Štěpánka rovněž důvěrně znala. V duchu jej měla spojený s melancholickým pocitem, s nímž hleděla na půvabné a lehce vybledlé akvarely plné dam s obrovskými klobouky a pánů s nakroucenými kníry, sugestivně malované babiččiným vypravěčským umem.

„Proč tohle všechno nezapíšeš, babičko?“ ptávala se.

„Zapsala to moje maminka,“ vysvětlovala jí babička. „Všechno zajímavé, co se týče jejího i mého života, najdeš v tomhle deníku. Je tam i celé moje dětství, dospívání, seznámení s tvým dědečkem, moje svatba i narození tvého tatínka. To další by už bylo beztoho příliš obyčejné, příliš smutné a poznamenané trpkostí a beznadějí. A ostatně já jsem nikdy neměla potřebu se ze svých zážitků vypisovat. Mnohem bližší mi bylo vyjádřit své pocity hudbou.“

Ano, to Štěpánka dobře věděla. Tak, jako dovedla hodiny bez dechu poslouchat babiččino vyprávění, dokázala také stejně dlouho tiše sedět v lenošce poblíž honosného křídla, z něhož babička uměla mistrně vyluzovat divukrásné melodie. Jistěže se Štěpánka rovněž učila hrát. Dokonce ji učitelé chválili. Ale ona velice dobře věděla, že nikdy nebude umět vložit do svého přednesu tolik emocí a tolik zanícení, jako to dovedla babička.

„Něco takového přichází až s věkem a zkušenostmi,“ ujišťovala ji babička. „Jen nepřestávej hrát, hraj s pílí a s citem a to ostatní už přijde samo.“

Babiččino křídlo nyní stálo v šeru rozlehlého pokoje, přikryté krajkovým ubrusem a žalující, že babiččiny ruce už nikdy nepozvednou jeho naleštěnou desku, její stářím svraštělé, leč stále dovedné ruce nespočinou na lehce zažloutlých klávesách a nerozezvučí struny ukryté v jeho útrobách čarovnými tóny.

Štěpánka, držící v ruce prababiččin deník, na chvíli znehybněla. Jenom její oči bloumaly z předmětu na předmět a zkoumaly každý kousek nábytku, jehož se babička dotýkala, a každý obraz, na němž spočinula zrakem. Najednou, ačkoliv se předtím domnívala, že se již s babiččiným odchodem smířila, nemohla uvěřit tomu, že zatímco tihle němí svědkové babiččiny přítomnosti zůstávají na svých místech, ta, na níž nejvíc záleželo, už sem nikdy nepřijde.

A jako by se jí nechtělo babičku opustit, namísto toho, aby se vrátila do svého pokoje v rodičovském bytě, rozsvítila starodávnou stojací lampu příhodně umístěnou poblíž babiččiny oblíbené lenošky a poté se do oné lenošky odhodlaně posadila. Na okamžik zaváhala. Chtěla si prababiččin deník přečíst, samozřejmě že chtěla. Ale měla v úmyslu sedět přitom u svého počítače a prababiččina slova rovnou překládat z polštiny do češtiny. Jenže nyní cítila, že by při čtení tohohle deníku, nebo alespoň při tom úplně prvním, měla ctít jeho atmosféru a odkrývat jeho tajemství tam, kde k ní minulost promlouvá s největší intenzitou.

S bázní rozevřela tvrdé desky a zrak jí padl na drobné, úhledné a bezesporu ještě dětské písmo.

 

11. června 1910

 

Dnes je mi čtrnáct let. Mezi dárky, které jsem dostala, jsem našla i tento sešit. Maminka mi přitom vysvětlila, že když jí bylo tolik let, co mně, začala si psát deník. A protože prý mám dobrý sloh, napadlo ji, že bych si možná také chtěla začít zapisovat, co jsem kdy prožila. A tak to zkusím.

Jmenuji se Sofie Rudecká. S rodiči bydlíme v Ručajevě. Je to taková menší, ale moc hezká vesnice uprostřed Polska, obklopena úrodnými poli a romantickými lesíky. O prázdninách s námi bydlí také můj starší bratr Jiřík, kterému je už dvacet let a studuje univerzitu v Krakově, kde bydlí na koleji.

Naše rodina pochází ze starobylých kořenů a její rodokmen sahá až do čtrnáctého století. Tatínek má o tom záznamy ve své kanceláři. V té kanceláři tráví hodně času, protože tam pracuje. Hodně času ale také tráví v polích. Dohlíží na setí, na sklizeň a vůbec na všechno, co se týká našeho statku.

Moji rodiče tvrdí, že nejsme bohatí, ale bratr Jiřík říká, že máme velké štěstí. Mnoho lidí je tak chudých, že často vůbec nevědí, co budou příští den jíst. Mě si dobírá, že jsem skleníková kytička, protože jsem nikdy nechodila do naší vesnické školy. Měla jsem nejprve slečnu Julii, která mě učila číst a psát, a později přišla moje francouzská učitelka, která se narodila ve Švýcarsku a jmenuje se slečna Marie. Polsky skoro nezná, a tak mi nezbývá nic jiného než dorozumět se s ní francouzsky, což je, jak říkají moji rodiče, pro mé vzdělání velice důležité.

Já ji ale stejně podezírám, že rozumí víc, než dává najevo.

Moje narozeniny bývají vždycky poznamenány událostí, která se stala před pěti lety. Tehdy, přesně osmého června, se měla vdávat moje nejstarší sestra Štěpánka.

Byla moc krásná, hodná, veselá a milá. Uměla nádherně hrát na klavír a také kreslit a doma po ní zůstala spousta velice hezkých obrázků. Také máme mnoho jejích fotografií. Nad albem s těmi fotografiemi často nacházím svoji maminku, jak zamyšleně hledí do Štěpánčiny tváře a smutně vzdychá.

Jiřík říká, že Štěpánka umřela na těžkou nemoc, ale moji rodiče o tom mluví jinak. Říkají, že ji zabila lidská zášť.

rok vydání: 2015
nakladatel: Taťána Kubátová
počet stran: 384
ISBN: 978-80-87805-12-1
druh zboží: kniha
na skladě: dostatečná zásoba

Autorský e-shop

  • Dodací lhůta: 14 dnů od data objednání nebo přijetí platby předem.
  • Doprava: Česká pošta, kurýrní služba nebo Zásilkovna.
  • CENÍK POŠTOVNÉHO A BALNÉHO
  • Způsob platby "na fakturu" mohou volit jen veřejné knihovny.
  • MOŽNOST ZÍSKÁNÍ ZBOŽÍ ZA PRÉMIOVOU CENU
  • Zadáte-li neexistující nebo nefunkční e-mailovou adresu, objednávka nebude vyřízena.
  • Chcete-li zaslat zboží mimo ČR, kontaktujte nás.
  • Knížky Táni Kubátové dostanete při objednávce do 10 ks s podpisem autorky. Při platbě předem je možné požádat autorku o osobní věnování. Text věnování napište do formuláře pro vzkaz, který Vám bude nabídnut při ukončování objednávky. Autorka si vyhrazuje právo dle potřeby text upravit.

Jak nakoupit na Slovensku

Ve Slovenské republice prodává mé knihy internetové knihkupectví

Martinus.sk nebo gorila.sk.

Upozornění pro knihovny

Obchod umožňuje nákup i knihovnám, které chtějí platbu fakturou.

 

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

 
Užití cookiesUžití cookies

Navštívíte-li webové stránky tkweb.cz a kteroukoli jejich subdoménu, jsou na nich v některých případech použity tzv. cookies.

Jedná se o tyto případy:

- Hlasujete v anketě: do cookies je poznamenáno, že jste hlasovali, abyste nemohli v téže anketě hlasovat znovu.

- Nakupujete v e-shopu: do cookies se zaznamenávají údaje z košíku i Vaše osobní údaje, které jsou po potvrzení nákupu opět smazány.

- Čtete články: do cookies se poznamená údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně s výjimkou výše uvedených funkcí.

Pro nakupování povolte cookies a javascript

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 17. 2. 2024