Táňa Kubátová - autorské stránky

Přepis rozhovoru pro magazín MONAMIE, který již z internetového prostoru zmizel

Jako ženu by mě zajímalo, proč jste si vybrala zrovna psaní literatury pro ženy, které se věnuje poměrně hodně autorek?

Já jsem si psaní literatury pro ženy nevybrala. To ono si vybralo mne. Bez ohledu na to, kolik autorek už tenhle žánr píše, jak vysoce je ceněn literárními kritiky a jak dalece se jím dá uživit. Ano, jsou autoři, kteří při svém psaní jsou schopni zabrousit do mnoha nejrůznějších žánrů, a ti pak třeba mohou korigovat své zaměření podle čtenářského zájmu. Já k nim ale nepatřím. Umím jen tenhle jeden žánr a jiný by mě nebavil. A vážně nedokážu říci, proč.

Vzhledem k tomu, že jste už vydala v tomto žánru osmnáct knih, napadá mě, kde berete neustálou inspiraci pro další příběhy?

Pokaždé když dopíši knížku, dokážu zcela vážně připustit, že byla opravdu poslední, protože nic dalšího už prostě nevymyslím. Jenže pak najednou ve mně začne něco znovu klíčit a než se naděju, nápad roste a košatí. Jednou věcí jsem si ale jistá: rozhodně takové nápady neberu ze života. Lépe řečeno nepíši příběhy, které se někdy někomu staly. Na psaní mě nejvíc baví ta možnost stvořit skutečnost, která se nikdy neodehrála, a nikoliv jen zapsat to, co se doopravdy událo.

Uplatňujete v nich i některé osobní zážitky?

Pár takových zážitků se v mých knížkách objevilo, ale jsou to opravdu jen droboučké střípky, které nejsou pro děj nijak zásadní. Každý člověk za svůj život nasbírá pár historek, které pak při vhodných příležitostech dává s oblibou k dobru. Já je dávám k dobru svým čtenářkám právě touhle formou.

Píše se vám lehce, nebo se musíte k rukopisu neustále vracet a přepisovat jej?

Jestli máte na mysli tvůrčí muka, tak na ta si nijak nepotrpím. Když hrdinka zlobí nebo se vzpouzí, nechám ji zkrátka u ledu tak dlouho, dokud nedostane rozum. Vzhledem k tomu, že se psaním tak jako tak neuživím, klidně ji nechám trucovat třeba půl roku, aniž bych z toho byla jakkoli nesvá. Když příběh jede hladce, těžkost mého psaní spočívá spíš v tom, že se nevyspím a že nemám sebezáchovné mechanizmy, které by mi důrazně připomněly, že je třeba také relaxovat. Přepisování je samozřejmou součástí tvorby a nedovedu si představit, že bych se k textu po jeho dokončení nevracela. Nemusí jít o nic zásadního, ale mnohdy mi s odstupem času nesedí některé formulace, které změním, nebo se mi nějaké pasáže zdají příliš rozvleklé a ty pak jdou bez milosti pryč.

Původně jste vydávala v nakladatelství Petra. Časem jste si ale začala knížky vydávat sama. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?

S Petrou jsem měla dobrou zkušenost, byli solidní a smlouvy neporušovali. Nicméně mi bylo líto, že po odevzdání rukopisu už nemám na podobu knížky žádný další vliv. Jistě, časem jsem si prosadila vlastní obálky, ale i v tom případě byla konečná volba z několika návrhů na nakladateli. Navíc jsem měla chuť vyrábět si knihy od začátku až do konce sama. Tedy s výjimkou tisku a vazby, samozřejmě. Nyní to dělám, a moc mě to baví. Druhým důvodem byla domněnka, že v Petře málo dělají pro propagaci knih. V tom jsem se ale mýlila. Ze zkušenosti už vím, že reklamy ve formě letáčků nebo půlstránek v brožurách informujících o nových knihách se vůbec nevyplatí. U knih zkrátka nejlépe funguje staré dobré ústní doporučení.

Vytvořila jste dokonce pro ostatní autory návod, jak si vydat knihu vlastním nákladem, což je samozřejmě velmi užitečné. Nemáte ale pocit, že tím se tzv. bere chleba vydavatelům?

Vůbec bych si netroufala tvrdit, že jsem vytvořila návod. Spíše jsem reagovala na dotazy, které různě padaly na besedách, a rozhodla jsem se popsat formou seriálu článků, jak při vydávání knížek postupuji já. A vůbec přitom netvrdím, že můj postup je ten jediný správný a že to má takhle dělat každý. Myslím, že vydavatelům, mezi které se tímto počítám také, spíš brzy vezmou chleba elektronické knihy a snadná možnost opatřit si je zdarma a nelegálně.

Na druhou stranu dnes se nakladatelé o své autory příliš nestarají. Máte stejnou, nebo obdobnou zkušenost? Jaký by měl mít podle vás přístup ideální vydavatel?

Nedělám si iluze o tom, že vydavatel může nějak zásadně ovlivnit, jak bude kniha přijata publikem. Musí se postarat o kvalitní tisk, vhodnou a zajímavou obálku a v neposlední řadě také o kvalitní jazykovou korekturu. Pak musí dostat knihy do co nejvíce knihkupectví, tedy zvolit dobrého distributora, a pohlídat, aby se kniha dostala na dobré místo mezi novinkami. Podle mě toho ani víc udělat nemůže. Pominu-li samozřejmě možnost obrovské reklamní kampaně, do které se ovšem podle mě vydavatel může pustit jedině za předpokladu, že vydává buď osvědčeného autora, nebo tak trochu bulvárem čpící knihu o někom mediálně známém. Jinak by, jak už bylo řečeno výše, na reklamě prodělal.

Neuvažujete o tom si založit nakladatelství a vydávat i ostatní spisovatele?

Rozhodně ne. Stačí mi, když nesu riziko sama za sebe. Situace na knižním trhu je opravdu velice nejistá. Nikdy nedokážete předem vykalkulovat, jaký zájem o knížku bude, a odhadnout počet výtisků je hodně velká sázka do loterie. Distributor si bere knihy do komise, a tak nikdy nevíte, kolik z těch, které mu předáte, vám nakonec doopravdy zaplatí a které vám vrátí. A navíc beru vydávání svých knížek jako jednoho z koníčků. Mít nakladatelství „na vážno“ by už znamenalo, že ty ostatní budu muset opustit, a to bych nerada.

Abych se přiznala, vaše jméno jsem znala z knihovny, ale mediálně jsem se s ním prakticky nesetkala. V čem tkví podle vás důvod, že vás média přehlížejí, a to se ostatně týká řady dalších autorek a autorů?

Koho chtějí vidět v médiích, si do značné míry určují sami konzumenti oněch médií. A těm logicky nezbývá čas nebo chybí chuť na konzumaci knih. Tedy hovoříme-li o médiích lehčího žánru. Tam je nějaký spisovatel zajímavý jedině tím, jak zajímavě prezentuje svoji osobu, a většina publika ani neví, co vlastně napsal, natož aby od něj cokoli četla. A pokud jde o serióznější média, ta mají na výběr mezi takovými kvanty autorů, že pravděpodobnost, že si všimnou právě vás, je víceméně mizivá. Obzvlášť když píšete žánr, který nemá ambice stát se klasickou literaturou. Vycházet takovému zájmu vstříc se mně osobně nechce a dělat to nehodlám. Beztoho si myslím, že za mě nejlépe mluví moje knížky.

Určitě právě teď pracujete na nové knížce. Můžete našim čtenářkám prozradit, o čem bude a kdy se na ni mohou těšit?

Na podzim připravuji dvě nové knížky. První se jmenuje Rebel a je to opět klasický ženský román. Ta druhá, Samota pro dva, bude vycházet už podruhé, poprvé ji vydalo nakladatelství Petra. Rebel už je ve stádiu sazby a právě teď na něm řádí moje korektorka. V těchto dnech se snažím uzavřít výběr obálek pro obě knížky, abych mohla začít sazbu potahů. Tolik z hlediska nakladatelky. Z hlediska autorky mám čerstvou novinku, knížku s pracovním názvem Štěpánka. S jejím vydáváním ale jako obvykle spěchat nebudu a nechám ji uležet. Před ní je ostatně na řadě ještě dříve napsaná knížka Obětovaná, kterou chci vydat v příštím roce. Se Štěpánkou počítám až za dva roky, a nejspíš spatří světlo světa společně s Valdemarem, tedy knihou, která se tak trochu vymyká. Navazuje na starý polský dvoudílný román Heleny Mniszkowny Malomocná, kterou četly už naše maminky a babičky, a děj tohoto pokračování se odehrává krátce po první světové válce.

Autorka: Martina Bittnerová

 
Užití cookiesUžití cookies

Navštívíte-li webové stránky tkweb.cz a kteroukoli jejich subdoménu, jsou na nich v některých případech použity tzv. cookies.

Jedná se o tyto případy:

- Hlasujete v anketě: do cookies je poznamenáno, že jste hlasovali, abyste nemohli v téže anketě hlasovat znovu.

- Nakupujete v e-shopu: do cookies se zaznamenávají údaje z košíku i Vaše osobní údaje, které jsou po potvrzení nákupu opět smazány.

- Čtete články: do cookies se poznamená údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně s výjimkou výše uvedených funkcí.

Pro nakupování povolte cookies a javascript

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 17. 2. 2024